a

b

c

d

e

f

g

h

i

j

k

l

m

n

o

p

r

s

t

u

v

w

z

Kronbauerová Jarmila

Jméno: Kronbauerová Jarmila
Datum narození: 11.8.1883
Místo narození: Praha, ČR


Životopis

Jarmila Kronbauerová byla česká herečka a zpěvačka, v letech 1913 - 1960 s výjimkou let 1942 - 1945 členka Národního divadla v Praze. Narodila se v Praze na Královských Vinohradech, její otec Rudolf Jaroslav Kronbauer byl novinář a divadelní kritik. I proto Kronbauerová od mala k divadlu tíhla a při studiu na Filozofické fakultě soukromě studovala herectví a zpěv. Jejími učiteli herectví byli Otýlie Sklenářová-Malá, Karla Slavíková-Welsová, Marie Laudová, Marie Hübnerová a Leopolda Dostalová. Pěvecké nadání uplatnila v kabaretu Červená sedma, kde vystupovala pohostinsky jako šansoniérka od r. 1919.

Byla vyšší, štíhlé postavy, měla lahodný a tvárný hlas s překrásným citem pro čistotu českého jazyka. Díky svému dívčímu půvabu, šarmu a živelnosti výrazu byla zpočátku obsazována do moderních konverzačních her, významné byly její role Lízy Doolittlové ve hře G. B. Shawa Pygmalion (1920) nebo paní Cheveleyová v Ideálním manželovi O. Wilda (1928). Kromě salónních postav vytvářela i postavy intrikánek a erotických dámiček. Režisér K. H. Hilar v ní objevil talent k postavám tragickým. Kronbauerová vytvořila tři výrazné tragické postavy - Hippodamii v trilogii J. Vrchlického a Z. Fibicha (1923), Ofélii v Shakespearově Hamletovi a Iokasté v Sofoklově Králi Oidipovi (1932).

Po Hilarově smrti se vrátila ke společenským konverzačním hrám, za ztvárnění řady postav ve francouzských hrách se stala r. 1936 Důstojnicí francouzské akademie. V letech 1942 - 1945 nesměla hrát, protože se odmítla dát rozvést se svým manželem židovského původu. Po roce 1948 se změnil repertoár našich divadel natolik, že už jen málokdy dostala role vyhovující jejímu projevu.

Kronbauerová také zprvu soukromě, později na konzervatoři vyučovala herectví, mezi její žáky patřili např. Raoul Schránil, Josef Langmiler a Miroslav Macháček. Díky svému výraznému a bezchybnému přednesu se uplatnila také v rozhlasových dramatizacích a pásmech.

Ve filmu se poprvé objevila v roce 1913, ale mnoho příležitostí nedostala. Debutovala ve filmu společnosti ASUM Maxe Urbana Konec milování, který se jako jeden z mála Urbanových filmů dochoval. V němém filmu hrála hlavní postavu Řiny ve stejnojmenném filmu natočeném podle románu jejího otce R. J. Kronbauera. Ve svém prvním zvukovém filmu Sextánka (1936) hrála maminku hlavní postavy Evy Martenové v obsazení Hanou Vítovou, otce si zahrál kolega z Národního divadla Jiří Steimar. Ke konci života ještě hrála větší roli v přepisu povídek Karla Čapka Čintamani a podvodník, kde byla majitelkou vzácného perského koberce; poslední rolí byla hraběnka v přepisu Turgeněvových Jarních vod.

Ke konci života napsala knihu vzpomínek Hodiny pod harlekýnem, která vyšla až po hereččině smrti roku 1973. Synovec Jarmily Kronbauerové Viktor Kronbauer (* 1949) je divadelním fotografem. Kronbauerová je pohřbena na Olšanských hřbitovech v Praze v úseku VI., v části 16, v hrobě 75.

Filmografie

  • 1968 Jarní vody (hraběnka Despraunová)
  • 1964 Čintamani a podvodník (majitelka koberce Eleonora Zanelliová)
  • 1946 Housle a sen (madame de Valveur)
  • 1936 Sextánka (pěvkyně Irma Lukavská, Martenova žena)
  • 1929 Znáš onen malý domek u jezera? (Alice)
  • 1926 Řina (Kateřina Sezimová zvaná Řina)
  • 1925 Josef Kajetán Tyl
  • 1913 Konec milování (Lolotta)

Ostrov Hraček

Traktor Powertrac 4x4 53x29cm, 1-3 roky