a

b

c

d

e

f

g

h

i

j

k

l

m

n

o

p

r

s

t

u

v

w

z

Mandlová Adina

Jméno: Mandlová Adina
Datum narození: 28.1.1910
Místo narození: Mladá Boleslav, ČR


Životopis

Adina Mandlová, vlastním jménem Jarmila Anna Františka Marie Mandlová, v Německu známá pod pseudonymem Lil Adina byla česká filmová herečka.

Její život byl mimořádbě bouřlivý. Krásná, talentovaná, inteligentní, obdivovaná. „Sex symbol“ 30. let, jehož jméno spolehlivě plnilo sály. Zároveň se však jednalo o nešťastnou a psychicky nevyrovnanou ženu. Byla neodůvodněně podezřívána z kolaborantských styků s německými okupanty.

Pocházela z rodiny inspektora c. a k. státních drah Jana Mandla, který po třech chlapcích toužil po narození dívky. Již od útlého dětství byla otcem až nekriticky hýčkána a podporována v uměleckých zájmech. Své zvláštní jméno dostala, protože podle jeho mínění měla předurčenou skvělou budoucnost. O její výchovu se staral výhradně otec a od čtyř let hrála na piáno. Otec ji velmi rozmazloval a všichni jí museli vykat, ale ona odpovídala tykáním. Když jí bylo osm let, otec zemřel a ona tak ztratila své dobré postavení a naopak hrát na piáno už měla zakázáno.

Po smrti otce se rodinné poměry velice zhoršily. Matka našla několik strýčků, kteří rodinu podporovali. To však nestačilo a tak rodina pořádala loupežné výpravy do zahrad a polí. Mandlovi také pronajímali pokoje své vily studentům. Když bylo Adině čtrnáct let, matka si našla nového přítele. V šestnácti Adinu poslali do pařížského dívčího penzionátu, kde se naučila vařit a zdokonalila svou francouzštinu a němčinu. Po dvou letech byla vyloučena za špatné chování a začala se věnovat herectví.

Již v 16 letech si našla milence a chodila s ním po nočních barech. Ve francouzském penzionátu si našla dalšího, s nímž otěhotněla, načež absolvovala potrat. Pak se stala milenkou režiséra filmu Život je pes Huga Haase. Po roce 1939 chodila s Fredem Schneinerem-Svítilem, on ji však opustil a ona se proto pokusila o sebevraždu. Po uzdravení se vrhla do bezstarostného užívání si života, takže vznikla průpovídka „Baarová má oči mandlové a Mandlová má oči barové.“ Poprvé se Adina provdala za malíře Zdeňka Tůmu, v tomto rozhodnutí lze hledat i trochu zištný motiv, neboť Tůma byl levicově smýšlející - Adina se domnívala, že si tak napraví špatnou reputaci. -Lidé ji totiž začali vnímat jako příliš německy orientovanou. Tůma však po roce spáchal sebevraždu. Když se to Adina dozvěděla, volala jako první své skutečné přítelkyni Nataše Gollové, která ji také údajně jako jediná tykala. Podruhé byla vdaná za válečného pilota Kočvárka–Knighta. Opět rozvod. Její poslední manžel byl módní návrhář a homosexuál Ben Pearson. Našla s ním klid a žili spolu 37 let.

V posledních letech svého života hodně cestovala. Během války byl její přítel Svítil odvezen do koncentračního tábora. Adina natočila během války jeden německý film a byla zatčena a obviněna kvůli německé příslušnosti – pro nedostatek důkazů propuštěna. Jelikož nemohla najít angažmá odešla do Anglie (s Kočvárkem). Po smrti Bena se vrátila do vlasti a žila na zámku v Dobříši. Zemřela na tuberkulózu.

První hereckou příležitost dostala hned na počátku třicátých let od zcela podprůměrného režiséra Josefa Medeotti - Boháče v jeho jediném zvukovém filmu Děvčátko, neříkej ne, kde pronesla pouze jedinou větu. Zanedlouho se objevily další nabídky, avšak skutečný zlom v kariéře mladé nezkušené herečky znamenalo až setkání a dlouhodobé partnerské soužití s Hugem Haasem, s nímž Mandlová spolupracovala celkem na sedmi snímcích. Hned první společný film Život je pes předznamenal její hereckou stylizaci na několik příštích let. Zpočátku představovala spíše přirozený typ, přitahující především svým atraktivním zevnějškem. Ve filmech jako Mazlíček, Nezlobte dědečka nebo Děvčata, nedejte se! tak opakovaně ztvárňovala prototyp mladé, moderní, ironické a sportovně založené dívky. O něco později se přehrála do postav mondénních, zhýčkaných žen z vyšší společnosti (Velbloud uchem jehly, Švadlenka, Kristian). K odhalení jejího dramatického talentu a k obměně dosti schematického výrazového repertoáru významně přispěl podobně jako v případě Lídy Baarové a Nataši Gollové zejména Otakar Vávra. Ve filmech Kouzelný dům, Pacientka dr. Hegla či Šťastnou cestu se dokázala vesměs úspěšně vypořádat s náročnějšími psychologickými charaktery žen, ocitajících se v mezních životních situacích. Po odchodu do exilu se jí bohužel již nepodařilo na násilně přerušenou a slibně se vyvíjející kariéru nijak navázat.

Filmografie

  • 1962 Saint, The
  • 1961 Ghost Squad
  • 1948 Fool and the Princess, The
  • 1944 Sobota
  • 1943 Bláhový sen
  • 1943 Svěřuji ti svou ženu
  • 1943 Šťastnou cestu
  • 1942 Okouzlená
  • 1942 Velká přehrada
  • 1941 Hotel Modrá hvězda
  • 1941 Noční motýl
  • 1941 Těžký život dobrodruha
  • 1941 Z českých mlýnů
  • 1940 Dva týdny štěstí
  • 1940 Katakomby
  • 1940 Pacientka Dr. Hegla
  • 1940 Přítelkyně pana ministra
  • 1939 Hvězda z poslední štace
  • 1939 Kouzelný dům
  • 1939 Kristián
  • 1939 Nevinná
  • 1939 U pokladny stál...
  • 1938 Bílá vrána
  • 1938 Cech panen kutnohorských
  • 1938 Druhé mládí
  • 1938 Ducháček to zařídí
  • 1938 Holka nebo kluk?
  • 1938 Krok do tmy
  • 1938 Svatební cesta
  • 1937 Děvčata, nedejte se!
  • 1937 Důvod k rozvodu
  • 1937 Harmonika
  • 1937 Kvočna
  • 1937 Panenství
  • 1937 Poručík Alexander Rjepkin
  • 1937 Svět patří nám
  • 1937 Vyděrač
  • 1936 Komediantská princezna
  • 1936 Mravnost nade vše
  • 1936 Rozkošný příběh
  • 1936 Švadlenka
  • 1936 Velbloud uchem jehly
  • 1935 Ať žije nebožtík
  • 1935 Svatá lež
  • 1934 Mazlíček
  • 1934 Nezlobte dědečka
  • 1934 Posel míru
  • 1933 Diagnosa X
  • 1933 V tom domečku pod Emauzy
  • 1933 Život je pes
  • 1932 Děvčátko, neříkej ne!

Ostrov Hraček

Traktor Powertrac 4x4 53x29cm, 1-3 roky