a

b

c

d

e

f

g

h

i

j

k

l

m

n

o

p

r

s

t

u

v

w

z

Vítová Hana

Jméno: Vítová Hana
Datum narození: 24.1.1914
Místo narození: Praha, ČR


Životopis

Hana Vítová rodným jménem Jana Lašková, byla slavnou českou herečkou a zpěvačkou 30. a 40. let 20. století. Mezi tehdejšími hereckými hvězdami vynikla nejen její přirozená krása s melancholickým nádechem obličeje a tmavými vlasy, ale hlavně její intelekt a pěvecký talent. Od roku 1932 hrála ve více než padesáti filmech, z nichž mnohé jsou hrané a oblíbené i po více než půlstoletí.

Hana Vítová vyrůstala v umělecké rodině. Otec Hanuš Lašek byl sólistou opery Národního divadla, operní pěvkyní byla i matka Hana. V dívčím věku Vítová chtěla být učitelkou, ale na přání rodičů vstoupila na konzervatoř. Po dvou letech odešla na stáž do olomouckého divadla, ale o jejím zvláště pěveckém talentu se dozvěděli Voskovec a Werich, kteří ji r. 1930 angažovali v Osvobozeném divadle. Hodila se jim pro postavu umělé dívky Sirael ve hře Golem. Voskovec a Werich pro ni vymysleli také pseudonym, který užívala až do smrti. Podnětem byl vtip se jménem jejich společného přítele, básníka a dramatika Vítězslava Nezvala.

V Osvobozeném divadle, kde hrála s přestávkami až do jeho uzavření, se zamilovala do Jiřího Voskovce, ale osudovou se pro ni stal operetní zpěvák a herec Jára Pospíšil. Kvůli němu Hana Vítová odešla z Osvobozeného divadla do Olomouce, ale brzy se oba společně vrátili do Prahy. Pod tíhou popularity nezbývalo mnoho místa na citový partnerský život, a tak se manželství záhy rozpadlo. Vítová na něho nikdy nepřestala vzpomínat jako na výborného člověka, umělce i kamaráda.

Určitou dobu hrála v Divadle Oldřicha Nového, kde se seznámila se šéfredaktorem populárního časopisu Kinorevue Bedřichem Rádlem, a s tímto pražským elegánem se brzo vzali. Bydleli však ve stejném domě jako Rádlova první manželka Světla Svozilová. Z manželství zůstala nakonec jen dcera Bedřiška. Ke konci války Vítová se starala o Janu Včelákovou, dceru Oldřicha Nového, když její oba rodiče byli odvezeni do koncentráku. Když po válce z politických důvodů manžel přišel o práci a i Vítová přestala dostávat nabídky k rolím, manželství se rozpadlo.

Vítová však neměla kam jít, a tak zůstala u bývalého manžela a vyvařovala jemu i jeho nové milence. Třetím manželem se stal R. A. Dvorský, zpěvák, herec a bývalý vedoucí tanečního orchestru. Nový režim přestal mít o oblíbence „buržoazního“ publika zájem. Nakonec se vrátili mezi prosté lidi, které bavili svým zpěvem a vzpomínkami. Kolem televizního konferenciéra Jana Pixy se vytvořila skupina estrádních umělců, mezi nimiž Vítová a Dvorský nechyběli. Ti pak jezdili po českém venkově a byli potěšením pro stovky a tisíce lidí, kteří je znali ze starších filmů. Na estrádní umění je možné mít kritický pohled. Nelze však upřít, že tento druh zábavy byl oblíbený a lidé se na příjezd umělců z Prahy vždy těšili.

Velkou ranou osudu byla sebevražda dcery Bedřišky v jejích osmnácti letech, kdy z nešťastné lásky vyskočila z okna. Vítová byla ve svém nitru zcela na dně, ač to ve svých vystoupeních nedávala najevo. V roce 1970 měla vážnou dopravní nehodu, při níž jí ochrnula jedna noha. Propadla alkoholu a po smrti R. A. Dvorského dožívala zcela opuštěná.

Roku 1932 stanula Hana Vítová poprvé před filmovou kamerou v nepříliš povedené komedii Děvčátko, neříkej ne. Zazářila až společně s Ljubou Hermanovou ve filmu Peníze nebo život, kde společně zazpívaly píseň Život je jen náhoda, která se záhy stala evergreenem. Pak už následovaly další nabídky a přišly role, v nichž Hana Vítová zazářila skutečným hereckým mistrovstvím.

Ve třicátých letech se stala filmovou hvězdou většinou díky ne příliš umělecky hodnotným naivním i sentimentálním filmům, v nichž často hrála role chudých dívek, které přišly ke štěstí, když se do nich zamiloval bohatý muž znalý světa. Taková je i Matka Kráčmerka, Vdavky Nanynky Kulichovy, Jedna z milionu, Sextánka, Jarčin profesor, Výdělečné ženy nebo Děvče za výkladem. Mnohem výraznější byly dramatické role ve filmech Batalion, Lidé na kře a v historické komedii Cech panen kutnohorských.

Od roku 1930 byla s přestávkami členkou Osvobozeného divadla. Z rolí v Osvobozeném divadle připomeňme Sirael v Golemovi (1931), otrokyni Onomaptopoe ve hře Caesar (1932),dále účinkovala ve hrách Osel a stín, Kat a blázen. Kromě krátkého zastavení v Olomouci s Járou Pospíšilem hrála před válkou ještě v letech 1935 - 1937 v Divadle Vlasty Buriana. Po uzavření Osvobozeného divadla přešla do operetního souboru Švandova divadla a v r. 1941 - 1942 byla v Divadle Oldřicha Nového, krátce hostovala v Uranii.

Za války dostala své nejlepší životní role, především sehrála výtečně Martu Dekasovou v Nočním motýlu, v němž se dostává z pozice vychovatelky do prostředí pochybného baru. Slavnou průvodní melodii však nezpívala Vítová, ale Míla Spazierová-Hezká. Díky tomuto snímku, který se promítal i v Německu a ve Francii, se stala mezinárodně známou. Milou roli dostala i v komedii Valentin Dobrotivý, kde byla partnerkou svému divadelnímu šéfovi Oldřichu Novému. Hrála i ve dvou německých filmech pod jménem Hana Witt (Der zweite Schuss, 1943).

Na rozdíl od svých kolegyň Mandlové, Baarové i Gollové se obhájila při obvinění z kolaborace. Přesto po válce hrála už jen v pěti filmech. Posledním významným filmem byla Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář, vedle Nočního motýla její role nejvýraznější. Hrála tu opět po boku Oldřicha Nového zhrzenou milenku Elén, v jejíž postavě parodovala své prvorepublikové role. Byla natočená krátce po Únoru 1948. Následovaly už jen malé role, poslední filmovou rolí byla referentka MNV (Muž v povětří, s Vlastou Burianem). Objevila se pak ještě v západoněmeckém snímku Dům v Kaprové ulici (1964).

V padesátých letech vystupovala na estrádách, příležitostně v barech a restauracích, v letech 1953 - 1959 vedla kabaret u Tomáše v Praze. Ke konci života se bavila alespoň překlady knih z angličtiny, ruštiny (pro časopis a nakladatelství Svět sovětů) a němčiny.

Filmografie

  • 1932 Děvčátko, neříkej ne! (prodavačka Eva)
  • 1932 Načeradec, král kibiců (advokátka Edith Načeradcová)
  • 1932 Peníze nebo život (Hana)
  • 1932 Právo na hřích (pacientka MUDr. Macha)
  • 1933 Dům na předměstí (konzervatoristka Věra Hronová)
  • 1933 U svatého Antoníčka (Vlasta Borecká)
  • 1934 Matka Kráčmerka (Betynka Kráčmerová)
  • 1934 Nezlobte dědečka (Josefinka, sekretářka u továrníka Daňka)
  • 1934 Pozdní máj (Blanka, dcera nadlesního Rysa)
  • 1934 Za řádovými dveřmi (učitelka Jindra Remešová)
  • 1935 Hřích mládí (Lída Hlubinová)
  • 1935 Jedna z milionu (Věra Kalinová)
  • 1935 Tři muži na silnici (slečnu nepočítaje) (slečna s kolem)
  • 1935 Vdavky Nanynky Kulichovy (švadlena Nanynka Kulichová)
  • 1935 Výkřik do sibiřské noci (Anuška, schovanka hospodských)
  • 1936 Koho jsem včera líbal? (Eva)
  • 1936 Sextánka (Eva Martenová)
  • 1936 Srdce v soumraku (manikérka Anči Vachová)
  • 1936 Trhani (Anna Kopecká)
  • 1936 Ulička v ráji (Anička ze střelnice)
  • 1936 Das Gässchen zum Paradies (Anička)
  • 1937 Armádní dvojčata (Jiřina Weberová)
  • 1937 Batalion (Marie Žďárská zvaná Mimi)
  • 1937 Děvče za výkladem (Inka)
  • 1937 Jarčin profesor (Jarča Drahanová)
  • 1937 Krb bez ohně (modistka Elena Kodymová)
  • 1937 Lidé na kře (stenotypistka Hanka Junková)
  • 1937 Poslíček lásky (sekretářka Jiřina Zvoníčková)
  • 1937 Výdělečné ženy (úřednice v rozhlase Kamila Benderová)
  • 1938 Bláhové děvče (klavíristka Verona Králová)
  • 1938 Cech panen kutnohorských (Mládkova dcera Alžběta)
  • 1938 Cestou křížovou (Hanči Vachudová)
  • 1938 Děti na zakázku (Marta Kočová)
  • 1938 Klapzubova XI. (Eva Bínová)
  • 1938 Milování zakázáno (prodavačka vysavačů Tonča Navrátilová)
  • 1938 Pod jednou střechou (květinářka Julie Novotná)
  • 1938 Vzhůru nohama (Otylka)
  • 1939 Jiný vzduch (Helena Elisová)
  • 1939 Kdybych byl tátou (modistka Míla)
  • 1939 Osmnáctiletá (Běla Olivová)
  • 1939 Paní Kačka zasahuje... (Mařenká Vomáčená)
  • 1939 U svatého Matějě (Máňa Brabencová)
  • 1939 Veselá bída (kabaretní zpěvačka Josefina Černá)
  • 1939 Zlatý člověk (Pavla Partyková)
  • 1940 Adam a Eva (Eva Trojanová)
  • 1940 Píseň lásky (Jana, dcera Kamily Vondrákové)
  • 1940 Pro kamaráda (Marie Topinková (Dlabalová)
  • 1940 Směry života (Boženka Soukupová)
  • 1940 Štěstí pro dva (Helena, snoubenka Jiřího Hájka)
  • 1941 Noční motýl(Marta Dekasová)
  • 1942 Karel a já (Lucie Jandová)
  • 1942 Valentin Dobrotivý (Helena Bártová)
  • 1943 Šťastnou cestu (prodavačka Milena)
  • 1943 Der Zweite Schuss (Maris Schwanderer)
  • 1944 Jarní píseň (operní pěvkyně Jana Mirská-Sequencová)
  • 1944 Sobota (Helena, žena Petra Málka)
  • 1945 Jenom krok
  • 1947 Znamení kotvy (Pavla Marková alias Miss Camilla)
  • 1949 Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář(Elén Hadrbolcová, Elenina matka zamlada (dvojrole))
  • 1955 Muž v povětří(referentka MNV Koubová)
  • 1965 Das Haus in der Karpfengasse (česky Dům v Kaprové ulici)(Mali Laufer)

Ostrov Hraček

Traktor Powertrac 4x4 53x29cm, 1-3 roky